Novinky
Divoké začátky: Mléčná dráha možná vznikla z tisíců galaxií Elektromobil VENTRA: Nizozemští studenti stvořili vůz, který během jízdy filtruje prach Síla příběhů: Pravidelné čtení beletrie rozvíjí empatii a chrání duševní zdraví Umělá inteligence míří k Měsíci: Firefly a Starcloud prověří vesmírná datacentra Nanotechnologie v textilu nabízí účinnou ochranu proti nervově paralytickým látkám Mohl by urychlovač částic vytěžit temnou hmotu z vakua? Hasta la vista, F.02: Roboti od Figure skončili v peci jako v Terminátorovi Hérakleitova teologie: Chuť a příjemnost jako jména boží Černá díra může shodit své „vlasy“ a zanechat po sobě bosonovou hvězdu Vzácný nález v dinosauřím trusu: Fosilní pera odhalují tajemství přežití ptáků Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Divoké začátky: Mléčná dráha možná vznikla z tisíců galaxií Elektromobil VENTRA: Nizozemští studenti stvořili vůz, který během jízdy filtruje prach Síla příběhů: Pravidelné čtení beletrie rozvíjí empatii a chrání duševní zdraví Umělá inteligence míří k Měsíci: Firefly a Starcloud prověří vesmírná datacentra Nanotechnologie v textilu nabízí účinnou ochranu proti nervově paralytickým látkám Mohl by urychlovač částic vytěžit temnou hmotu z vakua? Hasta la vista, F.02: Roboti od Figure skončili v peci jako v Terminátorovi Hérakleitova teologie: Chuť a příjemnost jako jména boží Černá díra může shodit své „vlasy“ a zanechat po sobě bosonovou hvězdu Vzácný nález v dinosauřím trusu: Fosilní pera odhalují tajemství přežití ptáků Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí?
Vše →

Vědci vzkřísí ptáka Dodo do 7 let!

Vědci vzkřísí ptáka Dodo do 7 let!
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

12.11. 2025 · Pavel Daněk

Americká společnost Colossal Biosciences hlásí průlom v ptačí genetice – podařilo se jí udržet při životě zárodečné buňky holuba nikobarského, nejbližšího příbuzného dronta mauricijského. Tento pokrok otevírá cestu k prvnímu pokusu o „znovuzrození“ ikonického vyhynulého druhu, ale zároveň přináší zásadní otázky o hranicích moderní biotechnologie a skutečném smyslu podobných projektů.

Buňky, které mohou přepsat dějiny

Po více než deseti letech neúspěšných pokusů se vědcům podařilo pěstovat „prvotní zárodečné buňky“ holuba po dobu několika týdnů – dost dlouho na to, aby mohli do jejich DNA vložit části genomu dronta. Tyto buňky by mohly být následně vloženy do geneticky upravených kuřecích embryí, z nichž by se vyvinuly náhradní matky schopné snášet vejce s upravenou genetickou informací.

Podle generálního ředitele Bena Lamma by se první takto vzniklí „neodronti“ mohli vylíhnout během pěti až sedmi let. Cílem projektu je nakonec vytvořit populaci ptáků, kteří by mohli být vypuštěni na Mauricius, odkud dront před více než 300 lety zmizel.

Když genetika nestačí

Ačkoli technologie úpravy DNA postoupila obrovsky kupředu, znovuvytvořit skutečného dronta je nemožné. Genom tohoto ptáka byl rekonstruován jen z fragmentů DNA nalezených v muzejních kostech a perech, doplněných o sekvence holuba. Výsledkem by byl hybrid – funkční náhrada, nikoli přesná kopie vyhynulého druhu.

Překážkou je i velikost drontího vejce – vážilo téměř jako pštrosí, zatímco kuřecí vejce je mnohonásobně menší. Embryo by muselo být předčasně vytaženo a pečlivě odchováno, což celý proces značně komplikuje.

Slíbené zázraky versus realita

Colossal Biosciences už dříve čelila kritice za své ambiciózní projekty, například pokus o „oživení“ mamuta srstnatého nebo „strašného vlka“. Odborníci upozorňují, že podobné experimenty mohou vzbudit dojem, že vymírání druhů je vratné, což oslabuje úsilí o ochranu přírody.

Přesto má současný průlom reálný přínos – technologie kultivace zárodečných buněk může pomoci zachránit kriticky ohrožené druhy ptáků, aniž by bylo nutné držet velká hejna v zajetí. V budoucnu by tak mohla zachránit například papouška oranžovobřichého či orla opičího z Filipín, kterých ve volné přírodě zůstávají jen desítky jedinců.

De-extinkce jako nový nástroj ochrany

Představitelé Colossal zdůrazňují, že jejich práce má posílit ochranu biodiverzity, nikoli ji nahradit. Technologie vyvinuté pro „vzkříšení“ dronta mohou být využity i pro uchování genetické rozmanitosti existujících druhů.

Přesto platí, že pravý dront se nevrátí. To, co svět možná uvidí do roku 2030, bude živý experiment – symbol síly i omezení moderní vědy. Pokud ale tyto metody pomohou zachránit ohrožené druhy dřív, než zmizí z planety, pak by se dront, alespoň nepřímo, stal skutečným poslem naděje.


Mohlo by Tě taky zajímat

Vědci stvořili zlovlky rychleji než J. R. R. Martin napsal další díl Hry o trůny

Mamutí comeback? Vědci už mají myši s mamutí srstí!

Do Texasu za mamuty již od roku 2028?


Zdroje k hlubšímu bádání

Dodo 2.0: how close are we to the return of this long extinct bird?

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0