Přibližně před rokem jste na Science Reveal mohli číst článek o tom, jak vědci z mrtvých pavouků vyrábí tlakové mikrokleště pro manipulaci s malými předměty. V tomto týdnu se dostalo právě tomuto výzkumu udělení Ig Nobelovy ceny za strojírenství. Tým tak položil základy novému vědnímu oboru – nekrobotice.
IG Nobelova cena je udělována každý rok cca měsíc před skutečnou Nobelovou cenou a ceny jsou předávány právě laureáty Nobelovy ceny. O co vlastně jde? Ig Nobelova cena nesouvisí s vědeckými selfie na Instagramu, jak by se mohlo zdát, ale je udělována výzkumům, které mohou nejprve vzbudit pobavení, ale následně vás přiměje k zamyšlení se nad tímto zkoumáním a jeho výsledky.
Mezi laureáty z minulých let patří například Jaroslav Flegr, Jitka Hanušová-Lindová a Jan Havlíček za téma jestli vlastnictví koček ovlivňuje dušení zdraví lidí. Téma bylo součástí jejich dlouhodobého výzkumu toxoplazmózy, která má skutečně vliv na chování lidí.
Ale pojďme se nyní podívat na letošní ročník, kde jsme sice českého laureáta nezískali, ale o zajímavé výzkumy zde rozhodně není nouze. Například v oboru pedagogiky byla cena udělena za výzkum zda se ve škole nudí více žáci či učitelé. Výsledek studie byl takový, že jde o provázaný jev. Čím znuděněji a znechuceněji působí žáci, tím víc se to přenáší i na učitele. Systém však funguje i obráceně. Jako učitel na základní škole a gymnáziu, mohu potvrdit, že když vejdu do třídy, kde žáci leží na lavici a trvá mi 15 minut je aktivizovat, tak mě to stojí opravdu mnohem více námahy a přesvědčování sebe sama, že ta hodina ještě bude super než když vejdu do třídy, kde jsou žáci plní energie a pozitivně naladěni. Ve výsledku je pak jestli jestli žáci mají o předmět hlubší zájem či nikoliv, atmosféra ve třídě je to hlavní, co hraje roli. Proto choďme do škol s úsměvem a bude nám tam všem mnohem lépe.
Další laureáti směřují do daleké budoucnosti plné high tech. V rámci epidemiologické studie vyvinuli inteligentní toaletu, která ve vašem pravidelném dárečku hledala stopy virů a bakterií. A aby rozeznala komu daný vzorek patří, tak jako třešničku si vždy udělala snímek vašeho análního otvoru. A to prostě chcete mít! Nicméně když se zamyslíte, tak by vám toaleta mohla říct, že na vás něco leze daleko dříve než se objeví první příznaky. A to přeci jen není špatný.
Napadla vás někdy hypotéza, proč vědci rádi olizují kameny? Nás ne, ale třeba máme mezi čtenáři zapálené šutrology, teda geology, kteří nám k tomu poví víc. Ale právě i za tento výzkum byla udělena ocenění. Nicméně údajně to není z toho důvodu, že by geologové milovali i chuť kamenů nebo trénovali francouzáky. Jen na mokrém povrchu jsou částečky minerálů lépe vidět než na suchém. Možná by bylo fajn geologům okázat, že existují i rozprašovače vody.
Možná jste už slyšeli o experimentu, kde výzkumníci vytvořili falešnou frontu a čekali, kolik lidí si do ní stoupne aniž by věděli na co čekají. No a oni tam fakt čekali. Tak něco obdobného vyzkoušeli v nedávné době v rámci psychologické studie, kdy se sociologové z ničeho nic zastavili na ulici a začali zírat do nebe. Další pak sledovali, kolik lidí začne zírat taky. Jak byste reagovali vy? Jak dlouho by vám trvalo, než byste zjistili, že tam fakt nic není? Napište nám!
No a abychom měli i něco přenositelného do praxe, tak schválně. Stává se vám někdy, že vám ujede ruka a svůj oběd přesolíte? Možná pro vás bude užitečný výzkum oceněný Ig Nobelovou cenou, kde zkoušeli pouštět elektrické impulsy do jazyka a sledovali, jak to ovlivní chuť. No a vyzkoumali, že dokáží elektrickými impulsy probudit slanou chuť. Pokud se tedy chcete zbavit nadměrného užívání soli, stačí si během oběda přikládat k jazyku 9V baterku a budete spokojeni. Avšak nezapomínejte, že sodík, který je v soli opravdu stále potřebujeme pro správnou funkci nejen svalů, ale prakticky všech buněčných procesů v těle.
No a co zkoumala medicína? Počty chloupků v nosních dírkách u zesnulých jedinců. Najdete využití pro tento výzkum? Jestli ne, tak pro vás mám výzvu z hlediska lingvistiky, kde si můžete sami vyzkoušet další oceněný experiment. Vyberte si nějaké běžné slovo. Třeba netopýr. A nyní si jej začnete opakovat stále dokola. Čím víckrát si jej řeknete, tím zvláštněji a cizeji by vám mělo znít. Dejte do komentářů vědět, jestli se vám to také stalo a jaké slovo jste si zvolili.
No a kde bychom to byli, kdyby se někdo nevěnoval sexu. Letos se vědci zaměřili na sexuální chování sardelí obecných. To jsou rybky, které během svého dovádění rozvíří vodu natolik, že se začnou promíchávat jednotlivé vrstvy vod v oceánech. No věřím, že sledovat tuto jízdu muselo být opravdu zajímavé a psát o tom vědeckou studii o to rozvíjející. Nicméně i takto bizardní studie posunují naše poznání a poodhalují chování přírody kolem nás.
Chcete být informování o dalším zajímavém dění ve vědě? Sledujte náš projekt Science Reveal.
Zdroje k hlubšímu bádání
Kompletní seznam laureátů Ig Nobelových cen včetně jejich studií.
