Tomáš Heller
Vystudoval strojní a výrobní inženýrství na Fakultě strojní ČVUT v Praze, nyní studuje doktorské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské téže univerzity a zároveň pracuje jako provozní metalograf. Už od bakalářského studia se zaměřuje na materiálové inženýrství a podílí se na výzkumu nanášení materiálových vrstev na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
V článcích se zaměřuje především na témata související s materiálovou vědou a inženýrstvím, ale zajímá se mimo jiné i o astronomii, matematiku, jazyky a některé hlubší otázky lidského poznání.
Články autora Tomáš Heller
-
Motýlí křídla pro lepší spánek
Příroda není blbec. Nelze se tudíž divit, že se k ní pro inspiraci obrací i materiáloví vědci. Proč totiž nevyužít evoluci, miliony a miliony let trvající proces pokusů a omylů, který vytvořil v živočišné a rostlinné říši spoustu fascinujících materiálů?
Publikováno: 1. 12. 2023 -
Tajemství čaje: Proč se sklenice nerozskočí, když je horká?
Lidé stoupali do kopce a unavili se. A tu objevili nahoře krám, kde měli krásné sklenice s osvěžujícím mátovým čajem. Šli se tedy dovnitř z těch pěkných sklenic napít.
Publikováno: 2. 10. 2024 -
Geologické střípky
"Geologie není žádná věda!" Tuto nešťastnou hlášku zpopularizovala Teorie velkého třesku a to natolik, že je pro mnohé se jménem nebohé vědy o Zemi neodmyslitelně spjata. O tom, že geologie (a celá šíře příbuzných oborů) je věda nejen skutečná, ale i zajímavá, poučná a vztahující se k naší každodennosti více, než by se zdálo, Vás snad přesvědčí Radek Mikuláš ve své knize esejů.
Publikováno: 23. 6. 2024 -
ChatGPT pro materiály a autonomní laboratoř
S generativní AI se v posledních dvou letech roztrhl pořádný pytel. A tak, zatímco si pomalu zvykáme na umělou inteligenci píšící, malující, překládající, komponující nebo vytvářející excelové funkce, hlásí se jaksi na okraji celé té záře reflektorů o slovo generativní umělá inteligence v přírodních vědách.
Publikováno: 19. 12. 2023 -
Kterak tři kovy navždy změnily svět
Před 555 zemřel mohučský zlatník a tvůrce několika vynálezů, které navždy změnily kulturní tvář světa. Onen zlatník se jmenoval Johann Gensfleisch, avšak historie ho zná pod jeho přídomkem Johannes Gutenberg. Jako první se každému vybaví Gutenbergův tiskařský lis, ten by ale sám o sobě běh dějin změnit nezvládl. K tomu bylo ještě zapotřebí tiskařského inkoustu a tiskařských liter.
Publikováno: 25. 12. 2023 -
Jak se ve starověku upravovalo zlato?
Zamýšleli jste se někdy nad technickým umem našich předků? Jak mohli z malinkých a znečištěných valounků říčního zlata vyrobit krásné, téměř ryzí poklady jako třeba legendární poklad lýdského krále Kroisa? Zkusme popustit uzdu fantasii a představit si, co by nám na to odpověděl sám jeden z dávných metalurgů.
Publikováno: 1. 12. 2023 -
Budeme nosit svetry z ledního medvěda bez nutnosti stříhat medvěda?
Lední medvědy všichni známe. Představa bílého chlupáče plujícího na kře neodmyslitelně patří k Arktidě. Málokoho ale napadne, že lední medvědi vlastně vůbec bílí nejsou. Naopak, kůži mají černou a srst dokonce průhlednou. Okolním očím medvědi připadají bílí proto, že jejich chlupy díky svému pórovitému středu obklopeného hustým pláštěm lámou a odrážejí světlo v celém jeho spektru. Ta samá struktura chlupů plní ale i jinou funkci, která je pro medvědy zásadní. Snižuje množství tepla, které přes srst uteče do okolí a tím pomáhá medvědům udržet si tělesnou teplotu.
Publikováno: 29. 12. 2023 -
Jak vyrobit kost?
Lidské tělo je plné fascinujících materiálů. Materiáloví inženýři se jimi rádi inspirují a největší inspirací jim bývají kosti. A to proto, že občas musí naopak zapojit svoje znalosti, aby chybějící část nějaké kosti tělu nahradili. Nejeden z vás má určitě zkušenost s ocelovými nebo titanovými implantáty, existují ale i další přístupy…
Publikováno: 7. 4. 2024 -
Neviditelná záře komet
Polární záře (neboli aurory) na planetě Zemi se nezdají být (zvláště v poslední době) něčím výjimečným. Ti, kdo se dlouhodobě zajímají o astronomii, nejspíš znají i obrázky polárních září na jiných planetách Sluneční soustavy (své polární záře mají téměř všechny). Hledali byste ale polární záři na kometě?
Publikováno: 11. 2. 2026 -
Nobelovka před Nobelem
Nobelovy ceny mají dnes už dlouhou tradici. První Nobelovky byly uděleny už v roce 1901 (například cenu za fyziku tehdy dostal Wilhelm Röntgen za poměrně čerstvý objev neznámého druhu záření). Přesto ale nejsou Nobelovy ceny ani zdaleka nejstarším vědeckým oceněním – tím je Copleyho medaile udělovaná Královskou společností v Londýně.
Publikováno: 2. 10. 2025
